Inventarizace je často ztotožňována s pojmem inventura, nicméně tyto
pojmy se od sebe liší.
V samostatné kapitole ´inventura´ bylo vysvětleno, že
pod tímto pojmem je třeba chápat situaci, kdy se zjišťuje a porovnává
skutečný (faktický) stav majetku a závazků s jeho účetním (dokladovým)
stavem. Tento úkon lze tedy provádět fyzicky
(u majetku hmotné povahy – přeměření, převážení, přepočítání atp.) či
dokladově (u majetku/závazků nehmotné povahy).
Kdežto inventarizace je proces, jež sestává
z několika dílčích fází:
1. Příprava inventarizace (tj. vyhlášení přesného termínu
inventury, volba inventarizační komise, vymezení způsobu provedení inventury
aj.)
2. Provedení inventury = zjištění skutečného stavu
majetku a závazků a porovnání se stavem účetním
3. Vyhotovení inventurních soupisů (tj. sestavení
účetních záznamů obsahujících zjištěné skutečnosti z provedené inventury,
podpisové záznamy osoby odpovědné za její provedení, podpisové záznamy osoby
odpovědné za zjištění skutečností z inventury, způsoby zjištění skutečných
stavů, ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury, okamžik
započetí a ukončení inventury)
4. Vyčíslení inventarizačních rozdílů (mank/přebytků)
včetně způsobu jejich vypořádání 5. Další zjištění, doporučení a návrhy opatření atp.
Inventarizace se podle zákona o účetnictví provádí vždy k okamžiku,
ke kterému je sestavována účetní závěrka účetní jednotky, tj. minimálně jednou
ročně. Jedná se tedy o periodickou inventarizaci.
Účetní jednotky však mohou na základě vlastního uvážení provádět
inventarizaci i v průběhu účetního období. Tato forma je považována za
průběžnou inventarizaci.
Rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví představují
inventarizační rozdíly:
manko (schodek, škoda) nastává v případě, že
skutečný stav je nižší než účetní.
aa) ´manko do normy´ (stanovené dle interních účetních směrnic =
vnitropodniková norma) je daňově uznatelným nákladem, účtovaným do nákladů 501MD
(případně 504MD, 518MD, 538MD atp.)
ab) ´manko nad normu´ (nevyhovující interním účetním směrnicím =
vnitropodniková norma) je nákladem daňově neuznatelným, účtovaným na účet 549MD
(případně 569MD, 582MD)
přebytek nastává v případě, že skutečný
zjištěný stav je vyšší nežli účetní. Přebytek je pro účetní jednotku
výnosem, účtovaným na 648MD (případně 668MD)
Pojem byl vložen/modifikován dne 18.11.2013 v 11:38:29.
